27 let políbení MÚZOU

Ve čtvrtek 6. 6. 2019 se v plzeňském klubu Divadlo pod lampou, kterému v Plzni nikdo neřekne jinak než "Lampa", uskutečnilo hlavní finále 27. ročníku soutěže Múza, jejíž divácké finále je za dveřmi...

Zážitek za pade

Z předchozích kol do hlavního finále vybrala porota 4 uskupení:

PRAYERS IN VAIN

ANTEATER

IDK

HIT THE FREAK

Návštěvník si tak za 50,- Kč mohl vyslechnout čtyři 20 minutové ukázky. Kde se vám něco podobného poštěstí? Snad jen na stejném místě tuto sobotu, na kterou je plánováno divácké finále - jen s tím rozdílem, že bude vystupovat kapel 7!

A jak to celé ve čtvrtek dopadlo?

Čtvrtí skončili IDK, kteří se rozhodně nemají za co stydět. Vzhledem k počtu dívek v kapele a vzhledem k jejich věku nezbývá než popřát, aby jim to pospolu hrálo ještě alespoň rok - sama porota je ústy J. J. Šimona vyzvala, aby se zúčastnili dalšího ročníku.

Při vyhlašování třetího místa - HIT THE FREAK - bylo zajímavé sledovat zpěvačku vítězného tria ANTEATER, která zjevně považovala HIT THE FREAK za favorita soutěže. Bystří vylučovací metodou pochopili, kdo byl druhý...

Pár postřehů závěrem

Nejsem hudební kritik, a tak nebudu jednotlivé výkony komentovat. Omezím se jen na několik laických postřehů:

počet fanoušků

Kde byli fanoušci? Já mít kamarády v nějaké kapele, která postoupila do finále nějaké soutěže, tak je přijdu podpořit - a to i kdyby se mi jejich tvorba zrovna nezamlouvala. To samé, pokud by šlo o bráchu nebo o mé děti. Kde jsou kamarádi muzikantů? Nejsou? Zvláštní...

Kde byli členové nepostoupivších kapel z předchozích kol? Nezajímá je, kdo vyhraje a co předvede? To taky o něčem vypovídá...

chování členů kapely před vystoupením

Docela mne bavilo sledovat, jak se kapely připravují, jak komunikují mezi sebou, jak se domlouvají se zvukařem - občas neustálé přidávání na intenzitě zvuku bylo až kontraproduktivní; barvy hlasů členů kapel bylo vlastně nejlépe slyšet při ozvučování, potom už se ztrácely v záplavě hudebního doprovodu - což byla škoda, protože ty hlasy byly skvělé. 

image

Rozumím tomu, že lidé jsou individuality, že každý má nějaký svůj doplněk, který jej dotváří, ale neubránil jsem se myšlenkám, zda jde víc o hudbu nebo o image. Do včerejška mne například nenapadlo, kolik může být mužských účesů - až se na pódiu v jednu chvíli sešlo pět chlápků a každý měl na hlavě něco jiného - no, nakonec to může být i dobré v tom, že když neznáte jména, můžete si je pojmenovat podle účesu /když ne podle nástrojů/... 

Možná to funguje i tak, že když si na sebe vezmu něco, co běžně nenosím/ třeba sukni nebo šátek/, jsem někdo jiný, odpoutám se od svého každodenního já a soustředím se na výkon. Proč ne... nehodnotím to, je to jen postřeh.

Jeden z porotců mi řekl, že jednu písničku každé kapely poslouchá odvrácen od pódia, aby poslech nerušily jiné vjemy - světla, gesta, pohyby, vzhled...

energie bubeníků

Bubeníci mají můj obdiv. Nechápu, kde berou energii. Třeba klučina z IDK do toho dával takovou lehkost a radost, že to bylo až nakažlivé. A že se mi zdálo, že ve třetí písničce trochu zabloudil? Mně už se toho v životě zdálo :-)

A na koho se můžete přijít podívat v sobotu 8.6.? 

Krom ANTEATER a HIT THE FREAK, na kterých se porota shodla s diváky, zahrají také:

STRIP DOLLS,

VULCANO BAND,

UNTIL THE END,

DŮLEŽITÁ IN FORMACE

a

NÍZKÁ ÚROVEŇ

Jo a znáte MANDRAGE?

Když jim bylo 10 - 12 let, tak hádejte, kdo je políbil... Jistě, MÚZA...